V deníku E15 v článku „Bárta chce zdanit mýtné“ jsem se dočetl, že ministr Bárta prý chce zatížit mýtné daní z přidané hodnoty (DPH). Jsou-li informace uvedené v článku přiměřeně přesné, je nabíledni, že by pan Bárta měl být z funkce ministra neprodleně odvolán.
Před časem zveřejněné výsledky generálky státních maturit rozvířily diskuse o smysluplnosti státních maturit.
Musím se přiznat, že myšlenka státních maturit mi není cizí. Když se rozhlédnu kolem a vidím neutěšenou úroveň mnoha škol prsících se přívlastkem střední, je mi neveselo. To si přímo říká o stanovení nějakých standardů umožňujících porovnávat úroveň jak škol samotných, tak jejich absolventů. Z tohoto úhlu pohledu se myšlenka státních maturit zdá být racionální. Proč tedy řada lidí proti nim tak urputně brojí?
Pln naděje jsem očekával výsledky úsilí Bezděkovy komise. Autoři komplexu návrhů na změny v důchodovém systému si však zřejmě osvojili Cimrmanovu kompoziční metodu, v níž je prvek očekávání střídán prvkem zklamání.

I takhle nějak mohly vypadat předvolební plakáty ČSSD. Těžko říct, zda byl upgrade manželky promyšleným marketingovým tahem geniálního stratéga nebo jen důsledkem neukojeného chtíče stárnoucího hřebce, případně nezřízené touhy ambiciózní dámy po sexy mozku.
Ono je bohužel jedno, zda na nás z plakátů shlíží Zuzana – Marilyn nebo Petra a zda je děťátko krásné po otci či chytré po matce. Pořád je to reklama na blahobit za peníze našich dětí. To měkké "i" je psáno podle pravidel pravopisu platných až nějakou dobu po případném volebním úspěchu levice v Česku, neboť, jak známo, cizí slova se zpravidla píší s měkkým "i".
Cílem mého příspěvku je poradit váhajícím, jak volit.
Ti, kteří ani trochu neváhají a jsou rozhodnuti volit zmíněný "blahobit ", nemusí dál číst, až na následující dobře míněnou radu: Pojistěte si vítězství levice a do obálky vložte pro jistotu hlasovací lístky obou levicových stran, jež se dostanou do sněmovny – KSČM a ČSSD!
A teď něco Pytlíkova moudra pro ty zodpovědnější.
Pojďme rozebrat aktuální možnosti.
1. Nepůjdu volit.
Pak se nesmím divit, že bolševici spojenými silami okradou naše děti, vnuky, pravnuky a v neposlední řadě i nás samé.
2. Budu volit stranu, která získá méně než 3% platných hlasů.
Nesmím se divit stejně jako v bodě 1.
3. Budu volit stranu, jež získá méně než 5%, ale ne méně než 3% platných hlasů.
Bude mě hřát dobrý pocit, že jsem přispěl straně svého srdce stokorunou ze státního rozpočtu coby příspěvek na volby, ale jinak se nesmím divit stejně jako v bodě 1.
4. Budu volit stranu svého srdce, jež zaručeně získá více než 5% platných hlasů.
Můžu vesele poskakovat jako Happy Hippo, protože jsem přispěl k volebnímu úspěchu strany svého srdce a ještě jsem šoupnul stovku do stranické pokladny.
No jo, ale co my, skeptici od přirození, kteří si uvědomujeme rudo-oranžové nebezpečí, ale zároveň máme dost rozumu na to, abychom bezhlavě neuvěřili předvolebním slibům ostatních stran, jež se od bolševiků distancují a přitom mají šanci dostat se do sněmovny?
Podle mého hmyzího rozoumku a předvolebních průzkumů se do sněmovny s přehledem dostanou ČSSD, ODS, KSČM, TOP09 a Věci veřejné. Zelení a lidovci pětiprocentní hranici překonají horko těžko.
Má první rada zní: Vystříhejte se možností 1. až 3. s jednou výjimkou. Máte-li neutuchající touhu volit zelené nebo lidovce, nebuďte přizdikáleči a volte raději je než Paroubka. Nezapomeňte však vehementně agitovat ve svém okolí, jinak se nadějete varianty 3., což by byla věčná škoda.
Pro nás ostatní zbývá výběr z ODS, TOP09 a VV. Doufám, že nás ostatních je většina. Teď jen, pro koho se rozhodnout.
Radím následující postup:
1. Prostudujte volební programy stran a vyberte z nich pro sebe nejmenší zlo.
2. Prostudujte kandidátní listinu vybrané strany, prodiskutujte s kamarády a známými, co o kandidátech vědí, a zkuste i něco vygooglit.
3. Máte-li nyní mezi kandidáty své favority, zakroužkujte čtyři nejlepší.
4. Pokud nevyužijete všechny čtyři možnosti zakroužkování, napište na papírky čísla zbylých kandidátů s výjimkou těch, jejichž ksichty ve sněmovně zaručeně postrádat nebudete. Papírky hoďte do klobouku nebo do sáčku a zbylé kandidáty k okroužkování vylosujte. Tenhle bod nevynechejte, jinak se nedivte, kdo za vás bude ve sněmovně rozhodovat.
5. Agitujte ve svém okolí a propagujte postup "nejmenší zlo + kroužkovat".
6. Nezapomeňte odvolit!
Ještě se podělím o to, jak jsem volil nejmenší zlo já. Po prostudování volebních programů mi jako nejrealističtější přišel volební program TOP 09. Věci veřejné prohrály na celé čáře svým bezbřehým populismem. Opravdu si nemyslím, že cestou k prosperitě je zdanění prostitutek, konfiskace majetku získaného korupčním jednáním a podobné líbivé zhovadilosti. U ODS mi kromě podivně splácaného programu vadí hlavně to, že se nedokáží zbavit šmejdů typu Pavla Béma. Pokud mi u TOP 09 vadí nějaké tváře, chcete-li ksichty, použiju kroužkovací metodu k pokusu o jejich eliminaci, takže už mám jasno, ale svůj názor nikomu nevnucuju.
Jen pro pobavení: Lidoví tvořivci na některých plakátech upravili předvolební heslo "Plním své sliby!", jež je úderné asi jako profláknuté "Myslím to upřímně!", na slibně znějící "Plním své slipy!"
No a na závěr bych všechny rád přivítal ve Virtuální Pytlíkově straně: http://www.facebook.com/pages/Virtualni-Pytlikova-strana/112342752111971
Velká Pytlíkova reforma pojmenovává věci pravými jmény a nenazývá daň pojištěním. V konceptu Velké Pytlíkovy reformy jsou veškeré prvky solidarity zahrnuty v daních zatímco prvky zásluhovosti spadají do oblasti (nepovinných) pojištění. Z tohoto důvodu je důchodová reforma její přirozeně nevyhnutelnou součástí.
Ze všech stran slyším, jak bude důchodová reforma drahá a jak ji bude třeba důkladně připravit. My, co dokážeme používat mozek, byť hmyzích rozměrů, už dávno víme, že důchodová reforma nebude drahá. Ona už drahá dávno je, jen její cenu zatím nikdo explicitně nevyjádřil.
Reforma pro podnikatele a tak vůbec.
Velká Pytlíkova reforma se nepodbízí nesmyslně nízkými daněmi, ani nikoho daňovou progresí netrestá za podnikavost, iniciativu a pracovitost. Kouzlo reformy spočívá v její extrémní jednoduchosti. Snadný život bez zbytečného papírování vyvažuje absenci populistických zhovadilostí hojně slibovaných zleva i zprava.
Lidi, vzpamatujte se. Už i sám velký Jura Pacholek (překlad viz http://www.rewin.cz/WebForm1.aspx?slovo=706163686F6C656B&smer=15&strana=0) pochopil sílu myšlenek Velké Pytlíkovy reformy a stal se sympatizantem Virtuální Pytlíkovy strany. Prosím připojte se taky, ať vylepšíte demografický profil příznivců Virtuální Pytlíkovy strany:
http://www.facebook.com/pages/Virtualni-Pytlikova-strana/112342752111971
Tak šup, šup!
V dalším dílu osvětového seriálu o Velké Pytlíkově reformě ukážu její přínos pro průměrné občany. Mám tím na mysli lidi, kteří si vydělávají na živobytí vlastní prací a patří do střední příjmové skupiny.
V úvodním dílu osvětového seriálu o Velké Pytlíkově reformě se zaměřím na nejnižší příjmové skupiny.
Velká Pytlíkova reforma se netají tím, že je důsledně pravicová. Její přímočarost může na první pohled leckomu nahnat až strach. Přesto si troufám tvrdit, že není o nic méně sociálně přívětivá než současný podivný sociální systém.
Levice, respektive to, co je na naší politické scéně jako levice označováno, je často vnímána jako ochránce chudých, zatímco pravice je zhusta považována za bandu asociálních vyžírků. V dnešním kontextu je však všechno trochu jinak.
O tuhle poučnou veselou příhodu se nemůžu nepodělit
Kolega se rozhodl koupit manželce pod stromeček drtič větví. To ještě není pointa. Manželka prý po něm opravdu touží. Byl jsem zvědavý, jak taková věc vypadá, a tak jsem kolegu cestou z oběda doprovodil do Mountfieldu v Holešovicích.
"Dobrý den, prodáváte drtiče zahradního odpadu," oslovil prodavače. Někde mezi mozkovými závity mu asi uvízlo, že se snad drtičům větví takhle vznešeně říká.
"Ne," suše odvětil prodavač.
"... nebo drtiče ..."
"... jenom větví," předběhl ho prodavač. "Jsou nahoře."
Vyšli jsme do patra a tam našli několik typů drtičů. Všechny byly označeny cedulkou DRTIČ ZAHRADNÍHO ODPADU. Lehce nám zacukaly koutky. Kolega byl očividně v koncích protože ze strohých údajů uvedených u jednotlivých strojů nebyl příliš moudrý. Naštěstí prodavač mezitím vystoupal za námi do patra, aby měl přehled, co tam tropíme.
"Máte k tomu nějaké prospekty?"
"Ano. Dole."
To nám dokonale spravilo náladu, takže se koutky vesele rozšířily natrvalo. Sešli jsme dolů. Prodavač nás dostihl a pasivně přihlížel. Pohotový kolega sáhl do stojanu pro katalog.
Ukázal na něj prstem a zeptal se: "Jsou tam popsané?"
"Ano."
"Tak děkujeme. Na shledanou."
Vyzbrojen vyčerpávajícími informacemi a neocenitelnými radami od vysoce erudovaného prodavače vygooglil kolega na internetu drtiče od renomovaného výrobce a kolektivně jsme vybrali vhodný kompromis mezi cenou a předpokládanou užitnou hodnotou. Naštěstí máme v kolektivu zdatného kutila a příležitostného zahradníka, který nám poradil. Ani nám nepřišlo líto, že jsme nevyužili kvalitních služeb kamenného obchodu.
Jsem absolventem Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, tedy nynější Západočeské univerzity. Současné pozdvižení kolem rychlokvašených právníků se mě dotýká, protože vrhá stín na celou mou alma mater. Jako amaterský lingvista (http://broukpytlik.nazory.cz/branka/) s nevšedními názory (http://broukpytlik.nazory.cz/) navrhuji pytlíkovsky neotřelé řešení.
... už nesedí. I kdyby však ještě seděl, zasloužil by pořádně prohnat, třeba brokovnicí.
Dennodenně chodím kolem modrooranžových sloupů s vypaseným obličejem lídra krajské kandidátky doplněného moudrou tváří nejoblíbenějšího politika české politické scény (odkud jen CVVM ty respondenty bere?). Oranžovo-modrá desatera pod nimi si zaslouží hlubší zamyšlení. Po odpískání předčasných voleb je to možná trochu s křžkem po funuse, ale uvádění obecně oblíbených blábolů na pravou míru neškodí nikdy.
Na čtvrtečním setkání s novináři členové Přípravného výboru TOP 09 zveřejnili ekonomickou část volebního programu.
Toto je pokračování předchozího příspěvku odhalujícího můj úhel pohledu.
Na včerejším setkání s novináři členové Přípravného výboru TOP 09 zveřejnili ekonomickou část volebního programu.
Zatím jiná strana nemá lepší program, ale já bych to ještě o něco vylepšil. Však mě znáte – všechno znám, všude jsem byl a v šuplíku mám skvělou Velkou Pytlíkovu reformu. Vezmu to letem světem. Někde se omezím jen na nadpisy. S detaily se můžete seznámit v oficiálním dokumentu.
Probíral jsem staré maily a narazil jsem jedno zábavné a zároveň velmi poučné video. Je to rozhovor, téměř monolog, dědy Potůčka se synem. Je neuvěřitelné, jak desítky let stará věc může být stále aktuální. Je to také důrazné varování.
Naštěstí je k vidění i na YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=6PNGo_JWpBc. Také jsem před časem jsem jeho obsah přibližně přepsal a rád se s vámi o něj podělím.